Zamyslenia a myšlienky dňa

Rusofil

@jardob povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

Aj keď osobne mám vyhrady používať "JA" na takéto účely, lebo JA=duša, nie psychika. Na zdravú psychiku by bolo lepšie vymyslieť iný termín.

Tady se také neshodneme. Co je špatné na tom, když řeknu, že Já vidím tu kterou věc po svém, mluvím jen za sebe. Tím dávám najevo, že Já to vidím tak, zatím co ty to můžeš vidět jinak. Naopak tím dávám šanci protějšku, aby mohl prezentovat svůj názor. Naopak nerad používám termín každý, nebo nikdo, protože to člověk mluví i za druhé, kteří můžou věci vidět jinak.

Tento príklad, čo uvádzaš, je v pohode. Sú to také normálne vety zo života. Ja som hovoril o tom "EGO vs JAVSTVO". Väčšina ľudí vníma termín "ego" v negatívnom zmysle. Ty ho vnímaš v čisto pozitívnom zmysle. Tým pádom ak sa ty a ešte niekto budete baviť o egu, tak každý z vás bude hovoriť o niečom inom a nepochopíte sa. Ja som špekuloval nad tým, aký termín namiesto "ego" vymyslieť pre ten význam, ktorý pre "ego" používaš ty. Ešte som nestretol nikoho, kto by pojem "ego" vnímal pozitívne ako ty. Ale zaslúžilo by si to mať svoj termín, ktorému by každý rozumel.

Citace ze sociologické encyklopedie:
ego – (lat. já) – většinou nepřekládaný pojem chápaný buď jako synonymum pojmu já, nebo v následujících specif. smyslech: 1. jako akcent na osobní zážitky a způsoby jednání, vědomí vlastního prožívání a jednání – tzv. vědoucí já; 2. jako poměr k sobě samému, sebehodnocení, a to ve dvojím smyslu – a) za koho se člověk považuje, jaké vlastnosti si připisuje, jaký obraz má o sobě samém, tj. tzv. reálné ego; b) představy o tom, jaký by chtěl člověk být, jaké vlastnosti by si přál mít, neboli „ideální ego“ (poměr reálného a ideálního e. vyjadřuje sílu ega – čím více se oba tyto obrazy od sebe liší, tím je e. slabší, a naopak); 3. jako vědomí osobní identity, kontinuity a jedinečnosti, tj. „vědomí já“, které může být v některých psychotických stavech porušeno, může mít různé dílčí aspekty – např. „tělové já“, sociální já (akcentované vztahy k soc. okolí a reflexe těchto vztahů soc. okolím). Pojmu e. je blízký koncept já ve smyslu jáství, faktoru organizujícího udržování a restauraci psych. rovnováhy prostřednictvím obrany e. i zvyšování hodnoty sebe sama prostřednictvím expanze e.. Angažované e. (ego-involvement) M. Sherifa a A. H. Cantrila (1947) upevňuje pozitivní sebehodnocení objektu. G. W. Allport (1970) nahradil pojem e. lat. termínem proprium, což je to, co patří určitému jedinci, něco, co je mu trvale a intimně vlastní (od tělového smyslu a smyslu pro sebeidentitu až k obrazu sebe sama, ego-vztažnému jednání a snažení). E. R. Hilgard (1967) rozlišuje fenomenologické e. (tj. různé aspekty vědomí já) a e. jako vydedukované centrum osobnosti, kolem něhož se organizuje psych. aktivita jedince.
Zvýrazněná část se shoduje s mým chápáním ega. Kupodivu, nic negativního tam nevidím. Vyvstává otázka, jestli tvoje a i dalších kolegů, chápání ega, jako negativa, není pokřivené.

Áno, tak ľudia v reči používajú zámeno "JA". "To som JA". Ale ešte som nestretol nikoho, kto by takto používal výraz EGO.

To je presne ono Jardob. Milovať jeho/jej ducha (moja verzia;)), pravé Ja. No pred útokmi a výpadmi "ega", falošného ja sa brániť, nesúhlasiť s jeho atribútmi, netolerovať ich výstupy.

... a nechat se zabít.

Práveže vôbec. Pred jeho egom sa klasicky brániš. To rozlíšenie jeho ega a jeho duše pomáha buť nad vecou. Eliminuješ všetky jeho útoky, ale nenecháš sa zatiahnuť do nenávisti. Pomáha to robiť veci s chladnou hlavou.
Z hľadiska reinkarnácie zlých ľudí ešte čaká veľa utrpenia, aby odčinili čo napáchali, tak z tohto hľadiska im nie je čo závidieť.

Ide o to, že ak sa človek nechá zatiahnuť do nenávisti k zlým ľuďom, tak energeticky toto zlo podporuje. Je to ako keď má niekto zlú náladu, tak dokáže ju pokaziť aj mnohým ďalším. Šíri sa to ako nákaza.
Ak človeka zlo akútne neohrozuje, že by sa musel fyzicky brániť, tak proti zlu sa dá bojovať aj modlitbou. Ja zlým ľuďom vždy prajem múdrosť Zhora (znalosti + mravnosť), ktorá im otvorí oči a vylieči srdce.

Představ si, že jsi na doživotí zavřený ve vězení s dalšími 300 vězni, kdy ti každý den hrozí, že se staneš jejich obětí. Tam musíš sakra přemýšlet, jak přežít. Netuším, jestli by boj modlitbou byl tím správným řešením, ale budiž.
Lehce se o tom přemítá, doma na divánu.

dum

Tento príklad kde človek, možno neprávom odsúdený ( ako napr. vo filme Utečenec s Fordom) musí žiť s kriminálnikmi ktorí poznajú len atribúty a pôsobenie z "ega" a cez "ego" je extrémny, no platí to Jardobove "pred jeho egom sa klasicky brániš. To rozlíšenie jeho ega a jeho duše pomáha byť nad vecou. Eliminuješ všetky jeho útoky, ale nenecháš sa zatiahnuť do nenávisti. Pomáha to robiť veci s chladnou hlavou." Ak začneš aj ty pôsobiť cez "ego" (čo je v takýchto prípadoch viac než pravdepodobné), tak typy psychiky démoni či zvieratá súperia a bojujú o prežitie.

jardob

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@jardob povedal/-a:

Aj keď osobne mám vyhrady používať "JA" na takéto účely, lebo JA=duša, nie psychika. Na zdravú psychiku by bolo lepšie vymyslieť iný termín.

Tady se také neshodneme. Co je špatné na tom, když řeknu, že Já vidím tu kterou věc po svém, mluvím jen za sebe. Tím dávám najevo, že Já to vidím tak, zatím co ty to můžeš vidět jinak. Naopak tím dávám šanci protějšku, aby mohl prezentovat svůj názor. Naopak nerad používám termín každý, nebo nikdo, protože to člověk mluví i za druhé, kteří můžou věci vidět jinak.

Tento príklad, čo uvádzaš, je v pohode. Sú to také normálne vety zo života. Ja som hovoril o tom "EGO vs JAVSTVO". Väčšina ľudí vníma termín "ego" v negatívnom zmysle. Ty ho vnímaš v čisto pozitívnom zmysle. Tým pádom ak sa ty a ešte niekto budete baviť o egu, tak každý z vás bude hovoriť o niečom inom a nepochopíte sa. Ja som špekuloval nad tým, aký termín namiesto "ego" vymyslieť pre ten význam, ktorý pre "ego" používaš ty. Ešte som nestretol nikoho, kto by pojem "ego" vnímal pozitívne ako ty. Ale zaslúžilo by si to mať svoj termín, ktorému by každý rozumel.

Citace ze sociologické encyklopedie:
ego – (lat. já) – většinou nepřekládaný pojem chápaný buď jako synonymum pojmu já, nebo v následujících specif. smyslech: 1. jako akcent na osobní zážitky a způsoby jednání, vědomí vlastního prožívání a jednání – tzv. vědoucí já; 2. jako poměr k sobě samému, sebehodnocení, a to ve dvojím smyslu – a) za koho se člověk považuje, jaké vlastnosti si připisuje, jaký obraz má o sobě samém, tj. tzv. reálné ego; b) představy o tom, jaký by chtěl člověk být, jaké vlastnosti by si přál mít, neboli „ideální ego“ (poměr reálného a ideálního e. vyjadřuje sílu ega – čím více se oba tyto obrazy od sebe liší, tím je e. slabší, a naopak); 3. jako vědomí osobní identity, kontinuity a jedinečnosti, tj. „vědomí já“, které může být v některých psychotických stavech porušeno, může mít různé dílčí aspekty – např. „tělové já“, sociální já (akcentované vztahy k soc. okolí a reflexe těchto vztahů soc. okolím). Pojmu e. je blízký koncept já ve smyslu jáství, faktoru organizujícího udržování a restauraci psych. rovnováhy prostřednictvím obrany e. i zvyšování hodnoty sebe sama prostřednictvím expanze e.. Angažované e. (ego-involvement) M. Sherifa a A. H. Cantrila (1947) upevňuje pozitivní sebehodnocení objektu. G. W. Allport (1970) nahradil pojem e. lat. termínem proprium, což je to, co patří určitému jedinci, něco, co je mu trvale a intimně vlastní (od tělového smyslu a smyslu pro sebeidentitu až k obrazu sebe sama, ego-vztažnému jednání a snažení). E. R. Hilgard (1967) rozlišuje fenomenologické e. (tj. různé aspekty vědomí já) a e. jako vydedukované centrum osobnosti, kolem něhož se organizuje psych. aktivita jedince.
Zvýrazněná část se shoduje s mým chápáním ega. Kupodivu, nic negativního tam nevidím. Vyvstává otázka, jestli tvoje a i dalších kolegů, chápání ega, jako negativa, není pokřivené.

Áno, tak ľudia v reči používajú zámeno "JA". "To som JA". Ale ešte som nestretol nikoho, kto by takto používal výraz EGO.

To je presne ono Jardob. Milovať jeho/jej ducha (moja verzia;)), pravé Ja. No pred útokmi a výpadmi "ega", falošného ja sa brániť, nesúhlasiť s jeho atribútmi, netolerovať ich výstupy.

... a nechat se zabít.

Práveže vôbec. Pred jeho egom sa klasicky brániš. To rozlíšenie jeho ega a jeho duše pomáha buť nad vecou. Eliminuješ všetky jeho útoky, ale nenecháš sa zatiahnuť do nenávisti. Pomáha to robiť veci s chladnou hlavou.
Z hľadiska reinkarnácie zlých ľudí ešte čaká veľa utrpenia, aby odčinili čo napáchali, tak z tohto hľadiska im nie je čo závidieť.

Ide o to, že ak sa človek nechá zatiahnuť do nenávisti k zlým ľuďom, tak energeticky toto zlo podporuje. Je to ako keď má niekto zlú náladu, tak dokáže ju pokaziť aj mnohým ďalším. Šíri sa to ako nákaza.
Ak človeka zlo akútne neohrozuje, že by sa musel fyzicky brániť, tak proti zlu sa dá bojovať aj modlitbou. Ja zlým ľuďom vždy prajem múdrosť Zhora (znalosti + mravnosť), ktorá im otvorí oči a vylieči srdce.

Představ si, že jsi na doživotí zavřený ve vězení s dalšími 300 vězni, kdy ti každý den hrozí, že se staneš jejich obětí. Tam musíš sakra přemýšlet, jak přežít. Netuším, jestli by boj modlitbou byl tím správným řešením, ale budiž.
Lehce se o tom přemítá, doma na divánu.

Treba pozorne čítať. Napísal som:

Ak človeka zlo akútne neohrozuje, že by sa musel fyzicky brániť, tak proti zlu sa dá bojovať aj modlitbou

Samozrejme, že ak si denno denne ohrozený "falošnými egami" druhých, tak prioritu má prežitie.

Ladič

"... tak prioritu má prežitie." ... A "vykostit zmrda" se opravdu dá bez emocí s chladnou hlavou. A je to láska, když tím pomáháš úplně všem? Asi ano. Pomáháš tím sobě v přežití, pomáháš tím ostatním v rozhodování zda to na tebe zkoušet, čili jak nepřijít k úrazu, a pomáháš tím ostatně i tomu zmrdovi protože zkrácením jeho bezcenného života si již nebude dále zatěžovat karmu.

A hele, ... nekamenovat prosím jo... Tím vlastně potvrzuji zdejší debatu o "milování bližního svého" a také o "milování svých nepřátel jako sebe samého". >:)

jardob

@Ladič povedal/-a:
"... tak prioritu má prežitie." ... A "vykostit zmrda" se opravdu dá bez emocí s chladnou hlavou. A je to láska, když tím pomáháš úplně všem? Asi ano. Pomáháš tím sobě v přežití, pomáháš tím ostatním v rozhodování zda to na tebe zkoušet, čili jak nepřijít k úrazu, a pomáháš tím ostatně i tomu zmrdovi protože zkrácením jeho bezcenného života si již nebude dále zatěžovat karmu.

A hele, ... nekamenovat prosím jo... Tím vlastně potvrzuji zdejší debatu o "milování bližního svého" a také o "milování svých nepřátel jako sebe samého". >:)

Pripomenulo mi to pasáž, kde Ardžuna sa zdráha ísť do vojny proti tým druhým, ale Krišna (avatat všedržiteľa) ho presviedča, že tým ich nezabije navždy, pretože nikdy nebola chvíľa kedy by nejaká duša neexistovala... Že Krišna, Ardžuna aj ten koho idú zabiť existovali ako duše vždy a vždy aj budú existovať...
https://vedabase.io/sk/library/bg/2/

Toto mi ale spôsobuje v hlave skrat, lebo na jednej strane védy učia ľudí, aby si vážili každú bytosť a nikoho nezabíjali (vraj len, ak porušujú védické pravidlá: zneužijú ženu, dieťa a ďalšie.), lebo všetko to spôsobuje karmickú odplatu. No na druhú stranu Krišna dáva Ardžunovi iný príklad, že zabitie nie je problém, veď duša je večná... Tak ako je to vlastne? Čo je správne? Nezabíjať nikoho, len keď ťa k tomu vyzve Boh? Neznášam výnimky v pravidlách... Ani vo fyzikálnych zákonoch nie sú výnimky... Iba v ľudských zákonocch.

Potom je to ako v Koráne. Tam píšu o Mojžišovom učiteľovi, ktorý sa správal tak, že sem tam niekoho zabil, lebo videl jeho budúcnosť a v nej videl, že sa ten človek zachová ako lotor. Ale on tiež konal na pokyn od boha vo svojom vnútri. (Korán 18: 65-82)

To je na zauzlenie mozgov.

Ladič

Jak je to správně? Tak jak jsem napsal. Ale podle svědomí, znát míru adekvátnosti kdy a jak zakročit či nezakročit. K tomu se váže také přísloví "mluviti stříbro, mlčeti zlato". Není to jen o mluvení ale i o činech.
Vždyť se koukni co právě Putin s armádou dělá na Ukrajině. To je zrovna dobrý příklad toho co jsem napsal. Zaměň si účastníky, vztáhni to na celé národy a je to přesně to samé.

A je to koncepčně správné. Parazita prostě nepřemluvíš aby se stal tebou - hostitelem. Nepřemluvíš k soubornosti. Parazitování je jeho smysl žití. Zkoušel to Putin leta a stejně to skončilo jak muselo. Na 6. prioritě. Já to věděl od začátku již před lety, že k tomu dojde. Docela mě udivuje, že dokud se to nestalo, tak i mnozí konceptuálové žili v jakési iluzi, že to jde a že vkročení ruských vojsk na Ukrajinu je koncepční selhání. Není. Je to nevyhnutelnost dokud parazit nezmizí v pekle či jiném propadlišti dějin.

dum

@Ladič povedal/-a:
"... tak prioritu má prežitie." ... A "vykostit zmrda" se opravdu dá bez emocí s chladnou hlavou. A je to láska, když tím pomáháš úplně všem? Asi ano. Pomáháš tím sobě v přežití, pomáháš tím ostatním v rozhodování zda to na tebe zkoušet, čili jak nepřijít k úrazu, a pomáháš tím ostatně i tomu zmrdovi protože zkrácením jeho bezcenného života si již nebude dále zatěžovat karmu.

A hele, ... nekamenovat prosím jo... Tím vlastně potvrzuji zdejší debatu o "milování bližního svého" a také o "milování svých nepřátel jako sebe samého". >:)

Ak niekto ubližuje iným a aj sám sebe, je správne ho z tejto kondície vytrhnúť, odstaviť ak je to možné. Je to ubližujúca kondícia, výstup z "ega". Z lásky ku všetkým je správne ho dostať a nasmerovať do kondície neubližujúcej nikomu.

Ogar Valach

JP Sears: Proč jsem změnil názor na zlo. (Mýlil jsem se) [Orevři svou mysl]

Ako pracuje zlo a ako sa mu brániť. Čiže to, čo už asi všetci dobre vieme, ale je to tu pekne zhrnuté. A tiež sa to dá posunúť ďalej.

Cmutvak

No v určitej etape rozvoja civilizácie (hierarchicky organizovaného davu a „elít“) vybudovanej na
týchto základoch, morálne prijateľných pre nositeľov démonického režimu psychiky, „vyšší
hierarchovia“ zachádzajú priďaleko vo svojom démonickom všetko-si-dovoľovaní a/alebo niektorý z
„nižších“ démonov začne konať nad rámec svojej kompetencie, následkom čoho prichádza k strate
riadenia a prebieha katastrofa civilizácie, ktorej tiaž je určená tým, aké sily vo Vesmíre sa im podarilo
zvaliť na hlavu sebe, aj svojmu okoliu.

Ogar Valach

@Ogar Valach povedal/-a:
JP Sears: Proč jsem změnil názor na zlo. (Mýlil jsem se) [Orevři svou mysl]

Ako pracuje zlo a ako sa mu brániť. Čiže to, čo už asi všetci dobre vieme, ale je to tu pekne zhrnuté. A tiež sa to dá posunúť ďalej.

Treba si pevne stanoviť svoje princípy a stáť si za nimi. A nebáť sa za ne aj zomrieť. Zbavením sa strachu zo smrti, veď čo horšie sa nám môže stať, získame obrovskú silu. Je to zaujímavý paradox, zbavením sa strachu zo smrti dokážme nájsť odvahu konať, aby sme hájili život. Zbavenie sa strachu zo smrti je ôsma úroveň.

Lavazza

@Ogar Valach povedal/-a:

@Ogar Valach povedal/-a:
JP Sears: Proč jsem změnil názor na zlo. (Mýlil jsem se) [Orevři svou mysl]

Ako pracuje zlo a ako sa mu brániť. Čiže to, čo už asi všetci dobre vieme, ale je to tu pekne zhrnuté. A tiež sa to dá posunúť ďalej.

Treba si pevne stanoviť svoje princípy a stáť si za nimi. A nebáť sa za ne aj zomrieť. Zbavením sa strachu zo smrti, veď čo horšie sa nám môže stať, získame obrovskú silu. Je to zaujímavý paradox, zbavením sa strachu zo smrti dokážme nájsť odvahu konať, aby sme hájili život. Zbavenie sa strachu zo smrti je ôsma úroveň.

Paradoxne, kto sa boji smrti, bojí sa aj života a žiť. Život a smrť sú 2 strany tej istej mince.

Yori

Jen tak hypoteticky
A co kdyz ten SP1 a SP2 neposkodili, co kdyz je to jen jeden z ridicich manevru? Uz par dni mne to vrta v hlave.
Dnesni joxuv clanek, mimochodem krasny clanek, jakoby mne to potvrdil. Po vašej viere bude vám